Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním

U mě to bylo tak, že když to bylo nejhorší, tak jsem spala špatně, když jsem pak dostala Citalec, tak jsem nespala skoro vůbec a byla umlácená jako pes, pak se to srovnalo úplně. Teď se těším do peřinky a ráno se mi z ní nechce ven. Jinak to pití - to je taky normální, někdo pije při Citalecu najednou moc, má pořád vyschlo v ústech, někdo zase vůbec, něco to prostě dělá s tím mechanismem. Jinak z toho nejsem úplně venku, je to tak že doma už se cítím dobře, ale když vyrazím ven (teď myslím do města, mezi lidi apod.), tak je nějaká úzkost, ale mírná a většinou i opadne, pro klid nosím všude s sebou lexaurin jako první pomoc, kdyby něco.... Ve čtvrtek mám jet poprvé do Prahy, to bude testíček, snad to nebude krok zpět ale zase krůček vpřed.

Velká omluva, alda má pravdu. Ten vzkaz byl pro Marcelu. Sem se překlepl. No co už se mnou. Stanou se horší věci. Takže vzkaz opravdu pro Martinu - užívej si nového bydlení a v práci v klidu a v pohodě! Moon.

Konečně se hlásím. Dovču nám prodloužili o jeden den, protože nemohli sehnat letadlo. Nám jen všem udělali pořádnou radost. A musím říct, že jsem udělala ohromný krok. Cítím se docela zdravá a přiznávám, že mě v neděli, ani v pondělí nepřišlo na mysl se sem vrátit. Úplně jsem na Vás zapomněla. Omlouvám se, nejste mi lhostejní, jen bylo dost starostí s úklidem doma, v krámě, vyprat, vyžehlit, navařit a pozvat děti na kus řeči, no a teď večer je konečně klid a já se vracím. Řecko je čisté, hezké a není tam draho. Byly jsme s kámoškou na výletě po starých klášterech busem a lodí, zašla jsem si tam i ke kadeřnici, dokonce si půjčila na 24 hodin auto a projely jsme poloostrov. Jen s jedinou půlkou lexaurinu, bez problémů. Nekecám, já jsem fakt dobrá. Jo a koupila jsem si tam kožený kabát a mužíčkovi kož. bundu. Velikost i rukávy akorát, sedí mu dobře. Doma návštěvy zvládám bez pocení, bez úzkostí... Všem vám přeju co nejdřív takové zlepšení a věřte, že přijde. Jestli to vydrží nevím, nejpíš asi ne, ale po letech si vychutnávám své sebevědomí a znovunabytý poklid v duši. A co houby? Rostou u vás ? Icik.

Martinko, popiš nám trochu nový baráček. Přes zimu musíš vymyslet, co budete na jaře sít a sázet. Milionkrát lepší než bydlení v paneláku, že ??? I.

Bylo mi jasné, že Moonův vzkaz patřil mně a ne Martině. Myslím ale, že to tak úplně není, jak si myslíš. Neřekla bych, že je to honba za mamonem, proč s mužem trávíme spoustu času v práci a do toho koloběh rodiny. Vždycky jsem byla zvyklá dělat věci naplno a neměla jsem s tím problém. Když tě práce baví, jseš v ní dobrej, kolegové a partneři tě uznávají, tak je to takový adrenalin, kterému těžko odoláváš. A samozřejmě okolí je na tom tak, že přidává a přidává úkoly a ty bereš a bereš - ne kvůli penězům, ale proto, že to pokládáš za normální. A když chceš podobně fungovat v rodině, tak je to náročný, ale dosud jsem to zvládala. Měla jsem pocit, že jsem se daleko hůř cítila, když jsem byla s dcerkou na mateřské a ten poslední rok jezdila jen po nákupních centrech, vysedávala s kamarádkami u kafe, čekala na syna ze školy, na muže z práce. Vrátila jsem se po dvou a půl letech do práce, byla to honička, ale byla jsem spokojenější. Nepočítala jsem s tím, že by se mohlo něco pokazit, že bych to nezvládla. S těmi koníčky máš pravdu, už jsem o tom přemýšlela, k čemu se vrátit, zatím ale nemám chuť. Alespoň jsem znovu začala číst - pár stránek sice, ale přece. Dneska jsem byla u psychiatričky, řekla, že musím vydržet. Jiná AD by sice měly menší nežádoucí účinky, ale prý by mě z toho nedostaly. Ten delagil mi prý může skutečně zvyšovat účinek AD, ale vysadit ho nemůžu, takže se s tím musím smířit. Vyšší dávku než 20 mi prý už dávat nebude. Napsala mi místo lexaurinu xanax - což je prý obdoba neurolu a do doby, než AD zaberou, tak si ho mám brát v poledne a večer. Hlavně se nesmím upínat k naději, že se to během dne či týdne vyřeší, to víte sami. Jako poslední možnost je pak třítýdenní pobyt v centru, což si nedovedu představit a upřímně mě to děsí. Tyky mě poslala na EEG a vzala krev na prolaktin. Prošli jste tím taky? Manžel říká, že špatně dýchám, že dech v určitých momentech zadržuju, místo abych se s jeho pomocí uvolnila. Tak trénuju dýchání do břicha. Mějte se fajn

Našli jsme přes 40 hřibů! :-), ale už minulý týden, teď spíš nějaké žampiony.

Jo, to je přesně ono. Dokud nedostaneš přes prsty a všechno funguje, makáš a makáš a máš pocit, že zvládneš cokoliv. A najednou přijde zlom. To taky znám. A důležité je právě naučit se říkat ne a vypnout. Moc dobře to znám. Xanax taky znam, Neurol je generikum se stejnou ucinnou látkou.A je to přesně jak píšeš. Taky jsem to zobal než AD zabrala. A léčba bohužel opravdu trvá dlouho. Takže se drž a věř, že se to spraví. Mám s tím trojnásobnou zkušenopst a vždycky to bylo stejné, nebo skoro stejné.Moon.

Moone,Moone,pořád si mě nějak pleteš,co? :-))) :-))) :-))) Nemělo to být "opět" pro Marcelku???Náhodou???Jinak,Ic iku,ty máš se zahrádkou zkušenosti,tak poraď.Prosím,prosím.

Jo, jo jsem nejaky popleteny. Snad se to casem zlepsi.....

Tak vážně rostou houbičky. Byla jsem v lese odpoledne po práci. Honilo se tam i spousta veverek, vysoko na kmeni stromu byl datel, no paráda. Má být teplý a slunečný víkend, hezky si ho všichni užijte, buďte v pohodě, ať nikdo z nás nepotřebujeme žádné prášečky ( lexoše a neuroše mám na mysli) . Pa Icik

Začala jsem podle vašich zkušeností brát v poledne a na noc xanax a musím říct, že se mi ulevilo. Ten děs, co mě předtím doprovázel a totální propad někam, co jsem si v životě nedokázala představit, se zatím dva dny neukázal. Jen doufám, že to pro tentokrát nezakřiknu. Nejsem samozřejmě ve své kůži, ale funguju, začala jsem jíst, víc spát a přibrala kilo (to je u ženský výjimka, když má radost, že přibírá). Měli jsme tenhle prodloužený víkend už rok domluvený s kamarády na víkendový pobyt s rodinami, ale to jsem si jet netroufla. Bála jsem se, že bych ten blázinec pěti rodin a túry a společný pokoj s mužem a dětma, z něhož není úniku, nezvládla. Tak se syn "obětoval" a zůstal s matkou doma. Jinak je krásně, po vzoru ostatních jsem vyrazila do lesa na houby a něco přinesla. Je ale fakt, že po dvou hodinách jsem byla ráda, že jsem zase doma. Moon píše, že se mu stavy vrací ve stejném období. Myslíš, že to souvisí s počasím? S přicházejícím podzimem? Jak poznám, že už xanax nepotřebuji, že AD začala zabírat? Mějte se.

Dulezite je vedet, ze ti neco pomuze ikdyz to je zatim "jen" Neurol, ale uz ta myslenka mi hodne pomohla, ze neco zabira. Znovu rikam, vubec neres ze beres Neurol, mame hodne casu na to si vypestovat nejakou zavislost. Moje doktorka, rika, ze bychom toho museli jest kila a dlooouho, abychom propadli nejake zavislosti. Ohledne ucinku AD nevim, proste je nejak lepe a pomalu delas veci jako drive. Ja jsem v tomhle zacatecnik, ale pooomalinku jde delat veci aniz by me nervovaly. Ale jde to poomalu, tak na to bud pripravena. Drze se, ono to pujde uvidis! Alda

Ahoj, já jsem brával Neurol 3x denně - ráno, poledne , večer a pomohl mi přečak období největší krize - než naplno zaberou AD. A jak poznáš, že už ho nepotřebuješ. Prostě si vezměš místo celé tablety jen půlku a uvidíš co tu udělá. Já jsem jak šel čas prostě občas na Neurol zapoměl a to bylo dobré znamení - prostě už nebyl potřeba. Nevím jak silný xanax máš - existují verze 0,25, 0,5, 1mg. Tak si potom nech předepst ten slabší. A deprese docela souvisí s počasím. Nikdy jsem neměl problémy v létě. Vždycky začátkem roku - leden, únor. A jak říká můj psychiatr - slunce je nejlepší lék. Ale všechno je to individuální. Každý má rád jiné roční období. Takže přeju hezký víkend. Moon.

Ahoj, odepsala jsem, ale najednou mi to z obrazovky zmizelo, tak snad se to někde neobjeví později. Xanax beru tu nejmenší 0,25 mg dávku a raději už nečekám na nějakou stanovenou dobu, ale hned když cítím, že by mi to mohlo přerůst přes hlavu. I když dneska jsem si říkala: Vydrž aspoň do desíti. Nejhůř je mi po ránu, což nechápu, protože by měl být člověk odpočinutý, v noci se přece není z čeho stresovat. Ráno se ale celá třesu a je mi hrozně, někdy trvá i hodiny, než se rozjedu. Naopak navečer a večer funguju líp, i když běžná pohoda to taky není. Xanax mi pomáhá i se spaním, na rozdíl od minulého týdne už spím minimálně pět či šest hodin, přestože se během té doby tak třikrát probudím, pomalu se mi vrací i chuť k jídlu, dokonce jsem po téměř dvou měsících vypila i kafe. Dřív jsem na něj vůbec neměla chuť. Čokoládu ale nemusím pořád, i když jsem jí předtím byla schopná sníst na jeden zátah. Přes den se snažím alespoň chvíli odpočívat, ale moc mi to nejde. Raději jsem v pohybu, protože když si lehnu, je mi hůř. Bohužel jsem prošvihla jeden měsíc, takže jsem padla hlouběji, než jsem možná musela. Objednala jsem se totiž k psychiatričce po internetu, ale když jsem přišla do ordinace, zjistila jsem, že má dovolenou. Nepodívala jsem se, jak dlouho a objednala se znovu. Naštěstí jsem si telefonem ověřila, že dovolená trvá a objednala se potřetí. Ještě předtím se mi podařilo sehnat na doktorku mail, napsala jsem jí, co se děje, v jakém jsem stavu a ona mi urgentně odepsala, že se domluvíme, ať jí zavolám. Ještě předtím jsem se stihla objednat počtvrté. Vždyckyi dorazila smska, že vše proběhlo ok. Když jsem jí ale v pondělí zavolala, řekla, že ten den nemůže, ať přijdu v pátek. No a v pátek neordinovala. Volala jsem jí, psala sms a ani se neozvala. Byla jsem z toho úplně hotová. Kamarádka mi pomohla rychle sehnat náhradní doktorku, která tu první znala, a bohužel se jí to prý stává častěji. To nechápu. Já si ji přitom vybrala proto, že se na úzkostné stavy a deprese specializuje a to, co jsem od ní četla na internetu, mi přišlo srozumitelné a profesionální. Ale řešit teď co by, kdyby je zbytečné. Určitě to nepřišlo naráz, jen jsem dřív ty signály nezaregistrovala. Večer jsem si dala skleničku vína nebo panáka na uklidnění, byla nervóznější na děti, protože mě rozčilovaly hlouposti, čučela na televizi, abych vypnula. No a pak to ve mně prasklo.... Nejdřív jsem myslela, že se mi ucpaly cévy, nemohla se nadechnout a skončila v nemocnici. Tam vyloučili všechny interní potíže, řekli, že to může být od krční páteře, ale neurolog nic mimořádného nezjistil. Nakonec jsem skončila na čtrnáct dní na rehabilitaci, než jsem začala tušit, že ten problém bude i jinde. Tak jsem si vybavila, že Alda také několikrát skončil na pohotovosti... Teď jsem v napětí, protože furt čekám, kdy ta mrcha znovu zaútočí. Když se vám to stalo, byli jste na to připraveni? Dokázali jste to pak líp zvládnout? Nebo se pak naopak bojíte, až se zase změní nálada? Já se v tom zatím plácám, raději dopředu nikomu nic neslibuju a neplánuju. Mejte se. Marcela

Tak to co popisuje marcela naprosto dokonale sedí. Když mě to chytlo poprvé skončil jsem v nemocnici. Ale na infekčním s tím, že to vypadá na salmonelózu. Měl jsem průjem, nejedl jsem, nepil jsem ....... "Nejlepší" na tom bylo, že jsem strávil v nemocnici svátky vánoční... No a salmonela to nebyla, žlučník taky ne..... Hádejte co to bylo!? A skončil jsem u psychiatra - naštěstí docela rychle, dostal jsem doporučenku od obvodní doktorky, objednal se a šel jsem. Od té doby, když mám problémy volám rovnou chocholouška. Ranní třes a příšerné pocity znám. Stejné pocity jsme míval, když jsem šel spát odpoledne. Probuzení a pocit, že každou chvilku zkolabuju. Nejhorší to bylo týden až dva - pak se to lepšilo. Tyhle stavy se dostavují při zčátku braní AD a při zvyšování dávky. Takže u Marcely nemoc probíhá skoro stejně jako u mé maličkosti. A pozitivní na tom je, že pokud bude průběh opravdu stejný tak se to spraví. Už jsem to vyzkoušel 3x. I napotřetí jsem nevěřil tomu, že bude dobře a ono je. Takže si troufám odhadnout, že Marcela má to nejhorší za sebou. Přeju hodně štěstí.Moon.

Ahojky všichni,tak tu píšete a píšete,já čtu a čtu a nějak není čas napsat alespoň pár řádků.Všem "začátečníkům" vzkaz:bude líp,nebojte,trvá to,to jo,ale všechno se zase vrátí pomalinku k normálu a bude OK.Já se jen modlím,aby mě to někdy znova nepřepadlo.Moon má pravdu,že to souvisí určitě s počasím a já se jen pozastavuji nad tím,proč nám všem bylo nejhůř právě ráno???Nevíte to někdo?Můj názor je ten,že je to ze strachu z toho,že nás čeká 24 hodin a my netušíme,co se bude dít,uvnitř se tím hlodáme a ono nám je z toho blbě.Já beru stále tu Asentru a jsem v poho.Ťukám,ťukám,abych to nezakřikla.Všem držím palce a těšte se z každého lépe stráveného dne.Iciku,kde se mi touláš?Potřebuju poradit,co jde dělat na zahrádce a tak nějak tu chybíš.Halooo,ozvy se.Páček všem a pište.

Marti prosím napiš mi [email protected], bojím se to vzít děkuji

Ahoj všem. Zobu Citalec, občas Neurol. Jde to pomalu, ale co nadělám:o) K tomu ránu, kdy je všem hůře si myslím, že to souvisí z tím, že tělo se probouzí z klidného stavu tedy spánku a mozek začíná registrovat okolí, je pro něj najednou spousty informací. Začíná vnímat co se děje a prostě se "přehřeje". Takhle bych to viděl já. Občas se přistihnu při tom, že se cítím normálně, tak snad to je signál k tomu, že to jde, ale poooomalu.... Mějte se fajn. Alda K té zahradě Martino, myslím, že už nezbývá něž sklidit plody(my chlapi poté preferujeme přeskupení z pevného do kapalného skupenství, ikdyž s AD pak výsledný produkt pak nevychutnáme, ale marmeláda je taky dobrá :-), porýt, pohnojit, možná zastřihnout stromy popř. nasadit cibuloviny /tuším, že se sází na podzim/. Máme taky zahradu, ale stará se o ní více přítelkyně.

Díky všem, co už jsou v pohodě za podporu i vám, co ještě nejste, že píšete. Já jsem na dnešek zase hůř spala a ráno se probudila s tím pálivým tělem. Jak mě ráno pálí tělo, tak to je pro mě znamení, že den nebude o.k. a taky neby. Měla jsem ráno zubaře, ale z toho jsem si přece nic nedělala (nebo jo?), pak nákupy s našima, hrůza. V Praze minulej tejden docela dobrý, ale jistila jsem to lexošem, protože to ráno nebylo ono a nechtělo se mi nastoupit do autobusu:-), volala jsem příteli, že nikam nejedu, pak se přemohla, slupla půl růžové tabletky a šlo to a nakonec se mi v matičce i líbilo a zařídila jsem vše potřebné. Zítra jedu zas, tak mi držte palce, už tam ale zůstávám (škola, koleje, parta ...) naštěstí mám dobrý spolubydlící, tak v nejhorším pochopí... Myslím, že jsem se opravdu dostala do stavu, kdy je mi dobře doma, ale horší je to když mám někam jít/ jet. Jenže když budu jen sedět doma a bude mi dobře, to je sice pěkný, ale potřebuju dodělat školu atd. a tak doufám, že se to nějak poddá. Nemám svou teorii, proč je to ráno horší, ale prostě to tak je... možná bych se přidala k Marti, ale nevím, prostě je to fakt. Všichni se držte!!! Zvlášť Marcelka, ten začátek to je hrůza, na tom se asi shodujeme všichni.

O zahrádce napsal Alda a docela dobře to vystihl. Ráno nám je bídně, proto se AD berou po ránu a srovnají mozek. Asi se doplňuje snížená hladina. Zjišťuju, že Cipralex mi pomáhá víc než Citalec. Jsem živější, na mnohem víc věcí už troufám a taky konečně nemám hrůzy z návštěv a z nákupů v obchodech. Levanko, klidně se občas " podepři " troškou Lexaurinu. Jsi pak jistější, pohodovější a sebevědomější a příště stačí vzít menší a menší dávku. Mějte se, jdu vařit bramborový knedlíky s cibulkou a se špenátem. Maso nebude. Kecy budou ( muž musí mít masopomalu i v bábovce), ale večeře bude zdravější. Icik

Dneska jsou to tři týdny od doby, kdy jsem vzala poprvé citalec, a i když se mi tehdy nechtělo věřit, že se někdy budu cítit líp, je to lepší. Samozřejmě část dne cítím, že nejsem ve své kůži, ale spíš přemýšlím o tom, co bych měla dělat, jak dál, plánuju, byla jsem u holiče a dávám se zase dohromady. Jsou chvíle, kdy mě to přepadne, naposledy se m,i to stalo v neděli v poledne, když jsem jela k rodičům na oběd a potom klátit ořechy na zahradu. Naopak v pondělí už to bylo dobré. Zvládla jsem Prahu, bylo nádherně - i když největší utrpení pro mne bylo jet tramvají načerno, protože prostě nebylo kde si koupit lístek. Říkala jsem si, že v nejhorším zaplatím pokutu. Autem jezdím denně, ale jsem hodně opatrná, protože přece jen nevím, jak moc může xanax ovlivnit rychlost rozhodování. Ještě před týdnem jsem ale sednout za volant nebyla schopná. Akorád se spaním mám ještě pořád potíže. Buď se často budím, skoro každou hodinu nebo maximálně ob dvě, jedině s práškem na spaní mi to vydrží tři až čtyři hodiny. Ale i za to jsem ráda. Nevím, proč je nám nejhůř po ránu a večer nejlíp. Zkusím se na to zeptat, jestli to pro mají doktoři nějaké vysvětlení. Chodíte někdo k psychologovi? Já prostě nevím, proč jsem do toho spadla a tak mám samozřejmě strach, aby se mi to nestalo znova. Tak jsem si myslela, že by mi s tím mohl pomoct. U zubaře jsem byla v úterý - seděla jsem na křesle přes hodinu, protože mi čistil kanálky, ale ta mrcha bolí pořád. Takže pokud to nepřestane, hrozí, že mi obě sedmičky vytrhne. Po tom, co jsem si užila s vytržením osmičky, mám z toho hrůzu. Navíc nevím, jestli by mě případné další komplikace ještě víc nerozhodily... Prostě se pořád bojím, co bude a hlavně, aby se to nevrátilo. Doufám, že to postupně vymizí, abych nežila v permanentním strachu z budoucnosti. Teď jsem ale ráda za každý den, kdy je mi líp. Přeju všem,ať se daří dobře a v hlavě to funguje co nejdřív tak, jak jsme byli zvyklí. Jo a doktorka mi říkala, že nejdřív naberu fyzické síly a ty psychické büdou chvíli pokulhávat. Nevím, jak to přesně myslela, ale je fakt, že jsem v kadeřnictví zapomněla brýle a v obchodě při nákupu klíče od auta.Taky když jsem zkoušela kluka z dějepisu, tak jsem musela koukat do knížky a nestačilo mi to jen přečíst jako předtím. Tak nevím, jestli je to normální. Jenže syn dneska odešel do školy bez aktovky a u holiče si zapomněl čerstvě koupené tempery (tak jsme tam alespoň nemuseli dvakrát). Nevím tedy jestli to nebude spíš v genech. Zdraví Marcela

Ahoj bando. U mne to je malinko lepsi, ted jsem byl tri dny bez Neurolu, dneska jsem musel dat odpoledne jeden, protoze me ceka navsteva doktora a zrejme se necham vypsat z nemocenske a zkusim od pondeli jit do prace. Sice nevim jak to zvladnu, ale myslim ze Neurol bude muj pomocnik v zacatcich. Davam si mesic, abych se ujistil, zda tuhle praci chci nebo zkusim jinou, ktrea by mohla byt k "dispozici" zacatkem roku. Jenom nevim, jestli, je lepsi to proste zkusit, anebo v klidu pockat az mi bude uplne dobre, ale u PP je nejhorsi se poddavat strachu (tak mi to rekla psychlozka) a proste pokud to aspn trochu pujde, tak mam tu praci zkusit. Jednak muzu odvratit myslenky (sam vim, ze kdyz doma neco delam a nemyslim na, to tak proste o problemech nevim) a tech 8 hodin mezi lidmi stejne musi jednou prijit, protoze doma furt nemuzu byt a relaxovat taky furt nemuzu. Ale priznam se, ze mam bobky jako blazen. Holt je to boj!!!! Alda

Bohužel, špatné zprávy, ve škole na prd, přežila jsem to, ale nic valnýho, budu zatím jezdit na dva dny na to nejnutnější a uvidí se. Byla jem bez lexaurinu a to možná byla chyba, nevím. Pak sem zas nespala, no co mám povídat....stále koketuju s možností změny AD. Na druhou stranu jsem všechno potřebný zvládla a z přednášek mám slušný zápisy, s kamarádama popovídala. Nejvíc mě dožralo, že jsem nemohla sníst oběd, to už se mi dlouho nestalo, koukám na jídlo, který mi normálně chutná a chce se mi málem zvracet. Chvíli teplo, chvíli zima, no zvláštní to pocity. Příště s lexošem! Aldo, moc Ti držím palce, ať dopadneš líp než já. Já to řešila dopředu, jakej bude návrat až jsem do toho zase spadla znova (no to doufám ne!!). Nic moc neřeš a půjde to. Chválím se tedy, že jsem to zvládla, i když mi třeba bylo blbě a teď tady mámě brečím. Moc mě mrzí, že způsobuju starosti ostatním, chjo, to je na tom snad nejhorší, ale tak silná, abych si to nechala pro sebe nejsem, takže...? Hodně štěstí všem, Marci, dobře že je líp, takhle by to mělo vypadat, takové zlepšování postupné. U mě nevím, co to je, jednou tak, jednou tak.

Ahoj bando, pozítří jdu do práce, bude to boj a tak se na něj připravuji. Opravdu nevím jak to zvládnu, možná byste mi mohly vy zkušení poradit nějaký fígl, jak zvládnout návrat do práce snázeji. Jestli dělat nějaké přestávky anebo naplno vletět do akce. Nerad bych se hned složil :-) Díky moc všem za podporu a jo a mějte se fajn.Alda

Tak máme prodloužený víkend za sebou, doufám, že jste ho prožili podle svého. Ten dnešní den byl nádherný, byť mám šílenou rýmu. Levanko, neklesej na mysli, možná to bylo jen tou změnou. Přece jen tři měsíce jsou hrozně dlouhá doba, aby sis od školy odvykla a pokud sama říkáš, že se nejlíp cítíš doma, tak si jen musíš na to školní prostředí zvyknout. To zvládneš, uvidíš. Já si zatím nikde jinde než doma spát netroufla, ani u manželových rodičů. Raději tam nechám dcerku, sama se jedu vyspat domu a druhý den se pro ni vracím, když znovu mířím do Prahy. A xanax teď taky všude tahám sebou. Nikdy nevím, kdy ho budu potřebovat a ta jistota mi za to stojí. Dneska jsem si ho musela vzít hned po probuzení, jak mi bylo bídně a pak celý den nic. Akorád se cítím unavená, ale to bude tím, že jsme byli celý den venku, potom domácnost a ukládání dětí a pak ta rýma, takže mě bolí pekelně i hlava. Aldobi držím hrozně palce, sama si teď nedokážu představit, jak se do práce vrátím, ale taky mě to čeká. A jelikož jsem v tom prvně (a kéž by naposledy) žádné rady nemám. Jenom to asi bude chtít pevné nervy, hodně bude záležet i na okolí a umění pak doma vypnout. Co ti poradila doktorka? Možná, že když budeš myslet na práci, tak se depka bude držet stranou. Hlavně se nenech ničím rozhodit, i když to se dobře radí.... Takže tfuj tfuj, ať je dobře. Moon už se dlouho neozval, doufám, že je ok.

Ahojte, tak mam chvilku casu napsat z prace nejake zpravy. Marcele a Levance bych chtel vzkazat, ze to opravdu pujde, jenom musite vydrzet. Ja tak nejak citim, ze jsem po tech trech mesicich jakoby znovuzrozeny. Ten pocit urcite poznate za chvili taky, ale ja proste funguju normalne, sice to neni uplne v pohode a mam takove jakoby hnusne pocity uvnitr stale, ale daji se jaksi zvladat a uz neovladaji ony mne. U sebe jsem pocitil jakousi vnitrni silu, jez nedovoli te depce, hrozne panice a vnitrni bolesti pronikat na povrch a hasi je jak pozarnik ohen. Nevim jak to lepe popsat, protoze sam jsem se pidil zpocatku po informacich tohoto druhu a porad jsem nechapal jak poznam, ze leky ucinkuji atd., proto levance a marceli pisi o mych pocitech jez nyni zazivam. Vydrzte s branim leku ty tri mesice a uvidite, ze to povoli. Ja jsem na zacatku, taky neveril a stale nemam jistotu, jestli se to zase nezvrtne, ale ono to zatim jde. To co pro mne bylo pred mesicem sci-di a nocni mura, tak nyni delam, chodim do prace (zatim jeden den:o), vcera bazen z rodinou a potom vecere z nasima v pizzerii plne lidi randal vsude, na kazde stene televize jako krava a ja se normalne bavil. Vsechny tyto veci pro mne byly tri mesice pase (tedy krome toho bazenu) a vcera uplne v pohode. Takze doufam, ze jsem vam nalil dostatek sebevedomi a radosti. Sice nemam jistotu, zda se to zase nezhoupne, ale uz nyni je to pro mne vyhrany boj, ale nikoli valka to vím, na to si musim jeste pockat. K me aktualni medikaci. Beru 2x20mg Citalec rano (neberu ho na lacno, zacal jsem si jej davat az po snidani a je to lepsi, ale nevim zda to je tim), na lacno si rano soupnu magnesium, pak jeden Neurol 0,25mg, ale ten bych chtel koncem tydne vysadit uplne. V poledne zase magnesium. Vecer Miabene a zase jedno magnesium. Takhle to ted mam, ja. Zdravim vsechny a doufam ze vyleceni nezapomeli na lecici se :o) Nejak to flakate, ale chapu, kdyz je lip uz ta potreba neni, ale preci... uz jsme jako pratele.

Tak to tady poctivě čtu a mám radost,fakt Aldo.Vidíš,že je líp,ono to jde vážně strašně pomalu,ale jde to,což je super.Já zatím taky stále beru Asentru,ale přiznám se,že teď čtvrtý den jí neberu,jelikož mám dobráno a psychouš byl hospitalisovaný na interně,tak sem ho tam nezastihla.Teď už funguje,tak zítra budu muset dřív vyběhnout z rachoty a nechat si napsat.A nevidím nic,že by mi to nějak chybělo,ale vím,že je to chyba,takhle to vynechávat,jenže ono je to těžké,když člověk se svěří jednomu lékaři,tak chodit potom vykládat své problémy zase někomu jinému.Držím vám všem léčícím se palečky,jen tak dál,ty se drž v práci a všem přeji supr,dupr pohodičku.Kdepak mám Moona a Icika???,Halooo,bando jedna,Moon,ten asi jezdí na kole kolem světa,ne?:-)))Napište.Ahojík

Zdar! Užíval jsem si víkendu a neměl jsem chuť a čas psát. Návrat do práce je trochu ošidná záležitost, ale prostě to m usí jít. A hlavně člověk musí cítit, že se už chce opravdu vrátit. Jinak opravdu jezdím na kole - ale kolem světa to ještě nebude. Zatím se blížím ke 3000.- Km. A taky jsem si pořídil rotoped, abych mohl blbnout i přes zimu. Martině radím ať si nechá napsat léky - náhlé vysazení nemusí dopadnout dobře. Jo a můj doktor byl taky na operaci a už jsem ho neviděl asi 4 měsíce. Naposled jsem měl domluvené rande, jemu se udělalo blbě a tak mě sestra předala jen recept. A to mě doktor ještě napsal silnější prášky takže musím půlit. Občas mám momentálně drobné výpadky a tak se klidním Neurolem, ale stačí mě tak max. jeden týdně, takže žádná tragédie. Ale krizové období se blíží, tak jsem zvědav a zároveň mám z toho trochu strch. Ale snad to klapne. Taky chystám stavbu, takže jsem si naložil docela dost - ale zase mám motivci a velký cíl před sebou. Držte se.Moon.

Ahoj Aldo, bezva že Ti návrat vyšel! Zase jsi mě zvyklal, už jsem si chtěla požádat o změnu AD, tak nevím, jestli ještě vydržet.... Mě čeká boj zase tento týden. Přes víkend se to zklidnilo a uvidí se zase ve středu. Rande s psychološkou (jak říká Moon) specializovanou na nás RS pacienty mám v pátek v Praze (teda ještě mi úplně neodpověděla, psala jsem jí teprve e-mail), takže si nejspíš pobyt v Praze o den prodloužím, to bude takové "otužování". Dávám vinu taky nachlazení, to u mě vyvolává psychický změny, i když jsem jinak v pohodě, tak si říkám, že třeba i to mělo ten minulý týden vliv. Uvidíme. Taky jsem si naordinovala terapii soluxem jako fototerapii - někde jsem o tom četla, že je to speciálně vhodné pro jedince, u kterých se deprese projevuje v závislosti na ročním období (zvaž Moone), nechávám na sebe svítit denně tak 20 min ráno a nálada je lepší. Všem co nejvíc dobré nálady a co nejmíň úzkostí a dep. !

Asi jste poznali, že předešlý příspěvek je ode mě. Levanka

Ahojte, tak jsem zase v práci, nu co nadělám, je to sice boj, ale řekl bych zatím remízový. Občas mne to v práci chytne, ale já se zkusím projít, trochu pocvičit ztuhlý krk od sezení u PC a pak to zase jde. Musím se přiznat, že uvažuji čím dál více o změně práce, ale chci počkat alespoň měsíc, zda se něco nezmění v té stavající. Levance přeji ať to zítra zvládne a Marceli zdárné pokračování léčby, ono to půjde uvidíš. Zbytku bandy taky ahoooj a držte se. Icik už nás dlouho nepoveselila nejakým vzkazem, tak Iciku, pis pis :o) Jeste hodina a pojedu domu, uf, uz aby to bylo.Alda

ahoj, z Aldy a Levanky mám radost, hlavně, že jsou takoví plní optimismu. Já byla u doktorky dneska a znovu mi zvýšila dávku o půlku tablety - tedy na 30. Tak mám samozřejmě strach, co to se mnou zase provede, minule mne to hodilo zpátky a dokonce jsem se cítila hůř než po první dávce. Prý se to může a nemusí opakovat, ale já se spíš bojím, že bude. Nevím, jak často jste zvyšovali dávku vy (já poprvé po dnech a teď po 14 dnech) a jestli se nežádoucí účinky vždycky projevily. Navíc mám rýmu a to mi taky nepřidá. Přitom jsem se už cítila líp. Jenž jak jsem doktorce řekla, že si vezmu xanax (i když jsem ho teď dva dny neměla), tak říkala, že to nejde, že bych ho neměla potřebovat a abych se na něm nestala závislá. Moon přtiom říkal, že xanax je něco jako Neurol - a jak jsem pochopila, ten vám doktor brát nebrání. No tak uvidíme - hlavně se bojím, abych si tou svou úzkostí nakonec ten hloupý stav sama nepřivodila. TAK MI DRŽTE PALCE

Já jsem zvyšoval 2x přitom to druhé zvýšení bylo celkem v pohodě, rozhodně to nebyl ten děs jako ze začátku. Ale zhoršení (malé) tam bylo. K tomu Neurolu, myslím, že Moon je náš "neurolový" učitel a jistě potvrdí, že se ničeho bát nemusíš a to co bereš je skoro nic. Já jsem se taky snažil přemáhat abych Neurol nebral, ale vím, že to byla chyba. Prostě si najdi nějaký rozumný režim braní (moje doktorka mi řekla max. 6 tablet Neurolu 0,25 v době největší krize a pak se dostat na třeba 3 denně, což je stále minimální dávka podle letáku, schválně tam mrkni) a potom si myslím, že Neurol nebudeš brát vůbec. Já jsem měl taky období, kdy jsem Neurol neměl 3 týdny a pak jsem po něm zase sáhl. Je to jako na houpačce, někdy ho potřebuješ, někdy ne. Tak to aspoň bylo a vlastně je stále i u mne. Já pořád beru jeden ráno a snažím se během dne už žádný nebrat. Je fakt, že návrat do práce je pro tělo záhul a cítím na sobě velkou únavu, bolí mě hlava... asi kdybych byl doma, tak Neurol neberu, ale kdo ví. Hlavně se drž a ikdyž je to úmorné, úleva příjde, pomalu ale příjde. Věř mi.Alda

Ahojky všem,chvíli mám čas,tak pročítám diskusi aVaše názory,jestli Neurol brát,nebo ne.Mě osobně ho předepisovala obvodní lékařka,ještě před návštěvou psychouše.Nebrala sem ho,prostě sem ho uklidila do šuplíku a přísahala sem si,že na něj nesáhnu.Později sem se dostala do rukou neurologů,tam mi nasadili Citalec a Neurol řekli v žádném případě.Později u psychiatra jsem se dozvěděla také,že není třeba zbytečně brát Neurol,či něco obdobného.Můj názor je ten,že pokud není opravdu vyhnutí,tak asi člověku nezbývá,než po něm sáhnout,ale spíš se přikláním k názoru,že člověk je tvrdej,hodně vydrží,tak by měl se sebezapřením zkusit,zda-li se dá přežít bez něj.Ono člověku je zle a tak je to to nejsnažší,co může udělat-sáhnout po něčem,co víme,že zabere,ale ono to u těchto duševních nemocí jde opravdu pomalu a spraví se to myslím i bez Neurolu apod....A návykový je tento lék dost,né že ne,rychle pomůže a stáhne proto člověka na svou stranu a bez něj to jde potom asi těžko.No,nevím,zase možná chytračím,jen sem se chtěla podělit o názor,vím,že každý máme stejně ten svůj.Zatím jsem v pohodičce.Moone,dnes sem běžela nechat napsat recept,ale lékař ordinuje jen do 13:45,tak nevím při pracovním tempu,jak se tam dostanu.Všem přiznávám,že co mi došly léky,tak nic neberu a jde to.Zatím opravdu klídeček.Tak dobrouky,půjdu hají.Iciku,ty ses zapoměla někde na houbách???:-)))

Nazdárek, lidičky, já fakt denně chodím do lesa na houby a ony rostou pořád nové a nové. Muž je už nechce ani vidět a natož k jídlu. O víkendu jsem upekla na hlubokém plechu 2 kachny, zelíčko bylo a knedlíky. Po obědě jsme jeli všichni na výlet, podívat se ke Kolínu, kde dcera se zeťákem koupili domek a zpátky k nám na kafíčko s buchtou. Všecičko jsem zvládla. Bez prášků a hlavně : po letech bez úzkostí. Takže pro vás všechny: Ono to půjde, sice časem, ale zase se náš strojek rozeběhne, uvidíte. A když se zadrhne, promažeme ho nějakým tím práškem až se mozek srovná a opět nabere svoje tempo. Líp vnímám přírodu, věci promýšlím a nevrhám se do všeho bezhlavě , k něčemu mi moje nemoc určitě je. TRPĚLIVOST . Zdravá nejsem a nikdy nebudu. Nesnesu drasťáky v televizi, vybírám si s kým chci trávit svůj volný čas. Byla jsem na václaváku v knihkupectví. Tolik krásných encyklopedií a knih vychází. Víte, že je nestihnu ani prohlédnout všechny? Natož přečíst? Máme tak málo času... Nepromarňujte si ho. I.

Ahojte všici. Po odmlce se ozývám z pracovního procesu. Sice to stále není ono, ale jsem vděčný alespoň za současný stav. Myslím, že to je na dobré cestě, už jsem dva dny nebral Neurol a celkem to ujde. Včera celkem náročný den v práci, k večeru jsem šel po třech měsících na volejbal, trochu se protáhnout po té marodce. Taky to nebylo úplně v poho, ale dá se to jaksi zvládat bez atak a podobných záležitostí. Zobu Citalec a vitamíny, poradím vám recept na "vitaminovou" bomu pro naše porouachané těla. Nalijte litr mléka do mixéru (nejlépe plnotučné, ale holky můžou třeba polotučné), do toho tři banány, tři lžíce medu, trochu cukru a pořádně rozmixujte. Nalijte do pohárů a posypejte skořicí. Ozdobit můžete listy máty. Pijte hodinu před spaním. Ingredience na tento kokteil obsahuji množství L-tryptofanu, z nehož si náše tělo metabolizuje serotonin. Navíc by se po vypití mělo pěkně hajat, protože do těla by se měl během spánku dostávat množství melatoninu. Včera jsem začal s pitím, když už to žádný efekt nebude mít, tak je to velmi dobré, doporučuji!!! Mějte se moc fajn a zase něco písněte.Alda

Ahoj Aldo a ostatní, taky se ozývám po týdnu, v Praze jsem strávila od úterý až do dneška a bylo to o hodně lepší než minulý týden, i když ideál ne. Během dne je to taková sinusoida z klidu a normálního stavu, (kdy jsem třeba zabraná do přednášky nebo rozhovoru s kamarády) do toho horšího, kdy to "není ono" a někdy se to i přehoupne do těch, kdy bych se radši neviděla. Žádný lexaurin ani alkohol. Zítra zase kamarádům na svatbu, koupila jsem si supr šik oblečení, tak doufám, že si to trochu užiju a nikoli přežiju. Všem hodně síly. J.

Jmenuju se ve skutečnosti Jana, proto jsem tam automaticky šupla to J. (jako do sms zprávy apod.)

Je mi příšerně zle. Chodím po domě jako lev v kleci. Po zvýšení dávky mě druhý den bolela příšerně hlava, čtvrtek byl mimořádně vydařený až na večer, kdy jsem po prášku na spaní najednou cítila třas a svírání na hrudi. Usnout jsem nemohla, až za dlouhou chvíli, kdy jsem cítila oporu muže. říkala jsem si, že se možná bojím zubaře, ke kterému jsem ráno šla a měl mi vytrhnout sedmičku. Nakonec to bylo dobrý, bolavou sedmičku nechal, že ještě uvidíme a dělal jiný zub - bez umrtvení, nic nebolelo. Kolem desáté hodiny jsem ale znovu cítial hrozný tlak na prsou, do toho panická hrůza, co se děje. Vzala jsem si xanax, po hodině se potíže trochu zmírnily. Jakmile jsem si ale znovu vzala v poledne citalec, udělalo se mi po dvou hodinách zase hrozně zle. Volala jsem psycholožce, ta řekla, že jsou to signály předávkování a že je na mě ta dávka vysoká, abych se vrátila k jednomu prášku, Teď mi prý bude tak dva dny zase zle. To je ale slabé slovo. Je mi příšerně. Svírá mě a pálí hrudi, nemůžu odkašlat a jsem hrozně malátná. spát ale saozřejmě nemůžu. Znovu jsem volala do Riapsu, abych se zeptala, jestli ještě můžu wanax a jak to mum uděat zítra s citalecem. Řekli, že úplně celý ho ráno brát nemám, spíš trochu posunout k poledni. Dělala jsem si cibulový čaj na odhlenění, zábaly na hrudník. Usla jsem asi na dvě hodiny, ale když jsem se probudila, je tu nový záchvat. To je fakt děs. Nic podobného (předávkování) jse asi nezažili, co?

Já si ted beru Citalec az po jidle, jak jsem psal, tak to treba zkus taky. Myslim si, ze u tebe zvyseni davky musi delat opatrneji, mozna si citlivejsi. Ale telo si na novou latku zvykne, uvidis. Driv nebo pozdeji. Ja mam taky pocit, ze tak po 2-3 hodinach od zobnuti Citalecu se mi uzkosti zvysi, ale nejak to prekonam. V praci tim, ze se jdu projit, trochu protahnout, snazim se pobavit s kolegy a pak to zase povoli. Je to jako na houpacce, ale jsem stale na zacatku lecby, tak to prisuzuji tomu. Zkus treba ten bananovy koktejl, jestli to zvladnes. Nejak si nevzpominam jak dlouho Citalec uz beres? Beres k nemu i ten Neurol, nebo ti to lekar nedoporucuje? Levance: Vidis ze to jde, pomalu ale jde. Je to u vsech stejne. Nevim, jestli bych ted treba svatbu zvladl, ale asi kdybych musel tak jo:-) A jak se dari zbytku? DOufam, ze dobre, jste uz zkuseni harcovnici... Mejte se fajn. Alda

Když jsem měl zvyšoval dávkování Citalecu tak jsem se taky dost zhoršil. Trvalo to si týden a pak jak když utne a byl klid. Nevím co ti přesně poradit. Já jsem si před spaním vařil meduňkový čaj - uklidňuje to. Bylinkové čaje mají něco do sebe. Držím palce.Moon.

Citalec si beru přesně měsíc (po deseti dnech jsem zvýšila z půlky na jeden - což byl taky horor), od začátku ho jím až po jídle, na lačno ale předtím letrox na štítnou žlázu. Tu mám naprosto stabilizovanou, až mě doktor ve čtvrtek pochválil. Včera jsem na tom bylo dopoledne fakt mizerně, myslela jsem, že to nezvládnu. Znovu jsem volala psychiatričce, říkala, že jsme holt neměly tu dávnku zvyšovat, že se tto prostě vždycky nepodaří odhadnou, že chtěla, aby to šlo rychleji. Teď se prý musím pár dní vyrovnat s tím, že to bude kolísat. Klidně si prý můžu brát ten xanax, jak budu potřebovat. (přitom právěten chtěla psychiatrička odbourat). Naštěstí mi stačily tři - hodně času jsem strávila v posteli. Hrozný pocit je, že nakonec se o mě starají 74 tiletí manželovi rodiče, místo aby to bylo obráceně. Jediné štěstí, že jsem dárek pro dcerku, která měla svátek, koupila už dřív, pro dort ale nakonec musela zajet kamarádka, já toho nebyla schopna. a oběd dělala babička. Ráno už mi sice to svírání na prsou polevilo, ale dopoledne nic moc, pak se to trochu otočilo. Je to ale spíš o přežívání. S citalecem mám podobný pocit - zhruba po dvou hodinách mě to přepadne, takže teď to řeším xanaxem, ale nevím, jestli dobře. Jestli bych si k tomu citalecu neměla vzít ten xanax rovnou a ne až v momentě, kdy je potřeba, protože než nastoupí zklidnění, tak to samozřejmě taky trvá. Jak jste to dělali vy? Meduňku a bylinkové čaje jsem taky zkoušela, ale na mě moc nezabírají. V noci ale klidně vypiju litr vody a pak chodím po dvou hodinách na záchod. Naštěstí většinou zase usnu. Ještě pořád musíte tak pít? Já když si vzpomenu na ten minulý víken, jak jsem byla plná elánu, ušla pět kilometrů, radovala se s přáteli a rodinou, zašla na jídlo do restaurace a ještě četla oběma dětem a pokecala s mužem, tak je mi do breku. Máte pravdu, je to jak na houpačce. Jakmile začnu mít radost, že snad už se to zlepšuje, tak bum, zase se něco podělá a to už jsem se snažila být realistická, žádný přehnaný optimismus. Je teď období viróz a já četla, že mi postižení jsme na to dost citliví. Dopujete se nějakými vitamíny (kromě aldova koktejlu)? Potřebovala bych něco na zvýšení imunity, zatím jím jablka a hodně banány- ty asi ze všeho nejvíc. Citlivější na léky budu určitě - navíc teď při 158 cm vážím 46 kilo, tak si myslím, že to taky bude mít vliv. Jestli si dobře pamatuju, tak ty aldo bereš 40 a levanka 20. Na rozdíl od předchozích stavů mě teď daleko víc věcí rozhodí. Nemůžu si zívnout - a panika. Muž přijde se zpožděním - hrozný strach. Ještě že vám je lépe, kéž to tak zůstane. Zase se ozvěte. ahoj Marcela

Ahojky Marcel,napsala sem dlouhý příspěvek pro tebe a nějak se to nevložilo,tak teď už jen stručně.I já jsem měla šílený stavy,když mi zvedli Citalec.yslím,že by si měla zkusit nebrat Xanax apod...Zkus to opravdu vydržet a zůstaň jen na Citalecu.Věř,že bude dobře.U těchto léků člověk vážně padne na úplné dno,ale to je proto,že pak se zase pěkně postupně škrábeme nahoru-výš a výš,až je dobře.Věř tomu,že opravdu bude líp.Jinak bych ti chtěla poradit,zkus Magnesium šumivé a kup si v lékárně Pyridoxin a Thiamin.To jsou "béčka" a mě dost pomohly,alespoň si to myslím.Opravdu,zkus a uvidíš.Já nebyla schopná loni vůbec ničeho,jen sem se klepala,byla jsme úzkostlivá,bušilo mi srdce,motala se mi hlava,chtělo se mi zvracet,zhubla jsem asi o 6 kilo,nechutnalo mi jíst,jen pít.Taky sem hodně pila a běhala stále na WC.Myslím,že jsem si tím nahrazovala to,že jsem nejedla.Pak začal hlad,tak sem zvládla polívky,banán,puding...No a teď "žeru" :-))),jak zjednaná.Držím pěsti a fakt zkus ty béčka a dej vědět.Držím palečky,ať je líp.Já sem loni objednávala přes internet i vánoční dárky,nebyla sem schopná ničeho.A vidíš,teď je říjen a já už se strašně těším,až vyrazím na nákupy na vánoce.Bude líp,neboj,moc ti to přeju a všem ostatním taky.Ahojík Marťa

Dobré ráno všem. Marcelce bych chtěl vzkázat, že zlepšení příjde, uvidíš. Jak píše Marťa, ty vitamíny jsou dobré. Já beru normální B-komplex, dvě tablety denně + k tomu ten hořčík. Nejsou to šumáky, ale obyčejné tablety, tuším za 20 kč a je jich 50. Beru si dvě až tři denně, jak si vzpomenu. Všechny tyhle věci + banánový koktejl obsahují pro nás neurotiky to pravé. Takže kromě Citalecu a Miabene na noc, si taky pomáhám vitamínama, prostě snažím se dělat maximum pro to, aych byl zdravý. Mi docela pomáhalo a pomáhá vytvořit i jakoby rituály během dne, na které myslím a ke který se jakoby dostanu. Tak třeba ráno, jsou vitamíny a Citalec, dopoledne něco udělat pro domácnost /u mne teď práce/, odpoledne rodina /procházky, bazén/, večer /většinou je mi nejlépe/ koupel, noční dávka vitamínů a Miabene, relax, spánek.... musíš prostě vydržet. Z jídlem si nelam hlavu, já jsem zhodil 6 kg a ted uz mám 9 kg zpět. Četl jsem, že po AD se přibírá a asi je to fakt. Pravda je, že jsem moc nesportoval a moc se nehýbal, tak teď to snad doženu. Víkend byl vcelku fajn, jako na houpačce, sobota měnší krize, neděle taky, ale nějak jsem to ustál bez Neurolu, ale je fakt že to je boj vzít/nevzít. Držte se všici a mějte se fajn.Alda

Vážně musíš vydržet. Sniž si dávku AD a zobej B vitamíny, jez taky obyčejná česká jablka, švestky, rajský jsou bezva taky. Salátek ze zelí si udělej, najemno nakrouhat, přidat citron. šťávu, cukr, sůl a oliv. olej. Pro vůni trochu petrželky. Jo a já mám 162 cm a konečně jsem přibrala. Od loňského podzimu jsem měla 46 kg a teď 50 kg. Je to strašná dřina, žádné AD mi váhu nezvýšily. Musím si sama hlídat a plánovat jídlo. Naposledy jím v 10 večer, aspoň něčeho trošku. A jsem lepší psychicky, než vyhublá, to jsem jen zívala únavou. Dlouho mi taky nechutnalo kafe. Naštěstí je čajů ohromné množství druhů, meduňkový mě taky moc nezklidňuje, spíš to sladké, které k němu sním. Žádné přemáhání, když to nejde, tak zvolni, odpočívej, zase bude líp. Počítám, že mně je líp až po devíti měsících. Těch hezkých a příjemných dnů je najednou víc, něž těch v úzkostech přežitých. Prostě jedno celé těhotenství. Mějte se, lidičky. Už aby posunuli čas zpátky na zimní, ráno se blbě vstává. Icik

Všechny zdravím, po dlouhatánské době jsem si užila celý den téměř bez úzkostí a to se jednalo o svatbu, od rána do noci, vůbec se mi tomu nechce věřit a mám velkou radost. V pátek jsem byla u psycholožky, v pondělí u psychiatra a dnes u neurologa, no doufám, že od doktorů budu mít zase na chvíli pokoj. Mám z toho dobrý pocit, všichni mě vesměs chválí, že si vedu dobře, RS stabilizovaná. Psycholožka mi půjčila knihu "jak zvládat depresi" (Jaro Křivohlavý). Asi na 95% jsem se poznala v rizikových povahových rysech, které inklinují k depresím (snah zalíbit se všem , perfektcionismus, nedělat chyby....). Knížka je i pro osoby blízké, jak se k nám mají chovat. U psychiatra jsem byla tentokrát s přítelem a byl rád, že šel se mnou, bylo to pro něj poučné. Po druhé návštěvě hodnotím svého psychiatra jako rozumného, profesionálního člověka, na léky je opatrný, neurol psát nechce (že opravdu vyjímečněsi mám vzít ten lexaurin, který mám ještě doma). Týdenní propad hodnotil jako důsledek změny prostředí. Beru tedy i nadále 30 mg, efekt léčby budeme hodnotit po 3 měsících, což je za měsíc. Taky říkal, že u mě jistou část faktorů ovlivnit nelze (kortikoidy, sklerozu), takže nemám od léčby očekávat zázraky, že prostě citlivější budu vždycky i s antidepresivy. Jinak snížit laťku, nemusím zvládat všechno, co předtím, v klidu, relaxovat, na něco se těšit. Diplomku můžu obhájit i v září, nikde není napsaný, že to musím stihnout do června (toť můj poznatek z toho) Teď se dva dny cítím velmi dobře, trošinku horší byla neděle, ale to bylo "po flámu". No doufám, že sem nebudu zas zítra psát, jak je mi hrozně, v Praze jsem první den teprv. Marcel, vydž, bude to dobrý! Promluv s doktorkou o zvýšení dávky, proč ti zvyšovala na 40, když jsi se po 30 lepšila a k tomu jsi taková drobounká? Vydržaj!

Koukám do příspěvku, Marcela zvyšovala na 30. Takže kdo kolik? Moon:10, Marcela (20 nebo 30),Levanka:30 (zvýšení po měsíci z 20), Alda:40 (zvýšení nadvakrát z 20 an 30 a pak na 40). Takže kdo vede:-)? To je legrace, je vidět, že každý jsme originál, každá deprese jiná. Musíme to holt nechat na doktorech stejně se může stát, že to neodhadnou (jako u Marcelky).

Ještě jsem si vzpomněla, co vám sem musím napsat. Knížka Křivohlavého je plná citátů od depresi, mě se líbil jeden (a i mě svým způsobem uklidnil). Něco ve smyslu (knížku teď nemám u sebe: "Pokud se vám zdá, že se při depresi co nevidět zblázníte, je to jen důkaz toho, že jste normální. Blázni tímto způsobem neuvažují..." Aby nebylo špatně pochopeno, tak legrací v předešlém příspěvku myslím větu "Takže kdo vede?" Bylo to pouze zlehčení. Napsala jsem to nějak blbě, když to po sobě čtui.

ahoj všem, děkuju za podporu - zařadila jsem béčko i magnézium, i kdyby to nemělo žádný efekt, člověk má jistotu, že se snaží. Opět jsem se přehoupla z toho nejhoršího do to střední přežívající roviny, kdy jsem schopná částečně fungovat, vnímat a občas se radovat. Je to jak na horské dráze, já jen doufám, že než dorazím do cíle, už těch kopečků moc nebude. A pak vysednu, podívám se, co jsem ujela, hvízdnu, že to byl frmol a budu ráda, že to vratký auto cestou nevykolejilo. Včera jsem mluvila s psycholožkou, nikdy jsem netušila, jak během půldruhé hodiny může někdo tak rozebrat člověka, říct mu jeho hlavní problém, pomoct ho pochopit a naznačit cestu, jak ho zvládnout. Asi po deseti minutách se mi do hlavy začaly zatloukat klíny a jako by ten špalek nasekávaly - bylo mi z toho skoro na omdlení, ale vím, že je to pravda a že ji musím přijmout. Nevím, jaké zkušenosti máte s psychology vy, pro mě byla první, když nepočítám setkání s psycholožkou o zralosti syna do školy. Všechno, co ve mně v současné době funguje, je paradoxně mozek. Ten neustále vymýšlí, co, jak, proč , kombinuje , zavrhuje a nechá se ovládat strachem. Právě ten strach je pro mě hnacím motorem, a to jak v pozitivním, tak negativním. Anejlepší recept, je poslat energii někam do srdce nebo žaludku a nechat mozek vypnout - viz doporučované sportování, relax. Aldo, Myabene co užíváš k Citalecu - je lék na spaní? Já bohužel pořád bez Stilnoxu neusnu a začínám si říkat, jestli už ho neberu moc dlouho a nestává se mi takovou berličkou - s ním usnu do deseti minut a většinou mi to vydrží šest hodin. Dokonce už neběhám tak často na záchod, ale spíš standardně jako dřív. U nás je venku pěkně mlhavo,už jsem vytáhla zimní bundu a škrábu okna auta. Tak bych si dala teplej svařáček nebo groček, aby mě zahřál - ale to si teď vážně netroufám, zvlášť když si občas (snažím se ne častěji než jednou denně) musím vzít xanax. (V případě nečekaného zvratu, který neovlivním). Podobně jako u Aldyi u mne první atak přichází po půldruhé hodině od vzetí citalecu, takže s tím už počítám, pak se takový záchvěv objeví ještě dva až třikrát. S xanaxem by to byla pohoda zvládnout, ale radši se to snažím přetrpět a myslet na něco hezkého, co se přihodilo Takové pocity a rady znáte. Alda má za sebou druhý týden v práci, teď mu přeju pohodový víkend a vlastně všem ostatním taky. Mějte se hezky a radujte se ze sebe i všeho hezkého. Marcela PS: To je teda elaborát jak od učitelky. Prostě píšu, jak mi to vl hlavě zrovna běží - i když jsou to někdy obecné kecy.

Miabene je taky AD, ale je ze skupiny "uspavacich". Beru jednu bobuli na vecer. Pri minule navsteve psychouse, vahala zda mi ji ma nechat, nakonec mi ji nechala a beru je dale. Ze zacatku jsem ucinky pocitoval, spal jsem jako drevo. Ted uz si na nej telo zrejme zvyklo, tak spim tak nejak normalne. Faktem je, ze Citalec ma ucinky spise opacne, proto se ma brat radeji rano. U mne to jde pomalinku dopredu, skoro ty pokroky nejsem schopen postrehnout, vlastne delam veci jako drive a ani si to nejsem schopen uvedomit. Pripada mi to jako kdybych se ucil vse odznova, normalne se bavit, normalne pracovat, normalne zit... Ty uzkosti mam stale, ale citim ze jsou mensi. Neurol beru tak 1-2 tydne a to jsem mel celkem narocny tyden v praci, takze jsem celkem spokojeny. Tusil jsem, ze ta lecba bude nadlouho a ona je. Marci, tobe jenom ujisteni, ze ac ti to prijde ted jako neskutecne, tak to zlepseni opravdu prijde, to mi ver. Ja jsem taky neveril a vidis, pomalu to pujde. Se mi to ted lehce rika, ja vim, ale ver mi! Z odstupem casu bohuzel:( K Neurolu jenom tolik, ze uspech lecby Citalecem se dostavi drive nebo pozdeji, ovsem cesta muze byt budto protrpena nebo veselejsi, ja uz vim, ze je lepsi ji mit veselejsi. Myslim, ze casem az AD zaberou silneji, Neurol proste zacnes omezovat automaticky a pak si reknes, ze to byla blbost si jej nebrat. Pokud ho budes brat rozumne, nic se nestane. Ja taky zobnuti Neurolu oddaluju, pak si ho vemu a pak zjistim, ze to bylo vlastne v poradku. Ta doba narustu maximalni koncentrace ucine latky Citalecu je opravdu cca po trech hodinach, takze u mne v cca 11:00-12:00 je to krizovka. Uz to tak nejak predvidam a planuju si program na tuto hodinu obezretne. Marcele a vsem hezky vikend a drzte se. Hej co vy stari mazaci, taky nam neco pisnete. Iciku, ty uz musis mit doma hribu plnou pudu. Marti, jak novy bejvani? Moone, uz stavis? Mejte se Alda