Původce onemocnění: Toxoplasma gondii. Parazit se složitým vývojovým cyklem a řadou morfologicky odlišných stádií. Infekčním stádiem je oocysta, která se vytváří pouze ve střevě nakažené kočky (event. jiných kočkovitých šelem) a je vylučována trusem.
V roce 2010 zemřelo v České republice 106 844 lidí. Pokud nahlédneme do statistik s příčinami úmrtí, je patrné, že hlavním problémem Čechů jsou dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, tedy infarkt myokardu, ischemické choroby srdce i cévní nemoci mozku. Loni byly příčinou víc jak poloviny všech úmrtí. Muže skolí nedlouho po 74 narozeninách, ženu o šest let později. V úmrtním listě budou mít vedle problémů s oběhovou soustavou i rakovinu, nebo smrtelnou nehodu či úraz. Právě na tyto tři příčiny Češi podle statistik umírají nejčastěji.
O prevenci infarktu se víc dočtete zde.
Rakovina je druhou nejčastější příčinou smrti už od druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Loni na ni zemřelo 27 834 lidí, tedy 26 %. Ženy na rakovinu umírají nejčastěji mezi 55 – 59 rokem. Muži na rakovinu umírají nejčastěji ve věku mezi 65 – 69 let. Rakovina zabíjí nejčastěji v kraji Ústeckém a Karlovarském – a to muže i ženy.
Třetím nejčastějším důvodem úmrtí mužů jsou možná překvapivě dopravní nehody, otravy, sebevraždy, tonutí, pády a další druhy traumat. Ženy mají na třetím místě příčin smrti nemoci dýchací soustavy.
Mladíci nejčastěji zemřou při nehodách
Bohužel umírají i lidé mladí a děti. Statistiky ukazují, že do jednoho roku věku je hlavní příčinou vrozená vada a nemoci vzniklé těsně po narození. Vloni zemřelo v republice 313 dětí, což je o 28 méně, že v roce 2009.
Od jednoho roku až do 35 let jsou příčinou úmrtí hlavně vnější příčiny – tedy úrazy, nehody. Právě v tomto věku umírá třikrát víc mužů než žen.
Na druhém místě jsou po pětatřicítce kardiovaskulární nemoci. Čím jsme starší, tím jsme na sebe již opatrnější a život nám místo smrtelných úrazů nastupují jako příčiny úmrtí zhoubné nádory a nemoci oběhové soustavy.
Víc jak dva tisíce lidí zemřeli na ulici
Lidé umírají nejen v nemocnicích a léčebném či sociálním zařízení – i když právě tam je to většina, tedy 74 % úmrtí. Dvacet procent lidí ale vloni zemřelo doma a 2 422 dokonce na ulici či veřejném místě.
Vloni bylo nejvíc pohřbů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji
Nejvyšší úmrtnost mužů je už několik let v kraji Ústeckém a Moravskoslezském, nejmenší naopak v hlavním městě Praha. Velmi podobné to je i v případě úmrtí žen. Nejnižší je v Praze a v krajích Královéhradeckém a Zlínském. Naopak vysoká čísla v souvislosti s úmrtím žen hlásí kraje Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský, stejně jako v letech předchozích.
Na kardiovaskulární choroby umírají nejčastěji muži v Moravskoslezském a Ústeckém kraji – u žen to platí také, ale v obráceném pořadí.
Smrtelné úrazy jsou příčinou smrti mužů nejčastěji v krajích Karlovarském, Zlínském a Ústeckém. Ženy umírají na nemoci dýchací soustavy nejčastěji v kraji Karlovarském, Pardubickém a Jihočeském.
Ústecký a Moravskoslezský kraj drží primát i v tom, že se v nich muži dožívají nejnižšího věku – tedy 72,3 a 72,6 roků. Krajem, ve kterém si muži musí na narozeninové dorty chystat nejvíc svíček, je Praha, s průměrem 76,3 let.
V Ústeckém kraji umírají dřív i ženy – i když je republikový průměr dožití 80,6 let, v Ústí je to o dva roky méně. Naopak v Praze mají ženy naději dožít se v průměru 81,2 roků.
Pokud bychom srovnali Prahu a Ústí, tak rozdíl v průměrném věku dožití je u mužů 4 roky, u žen 2,6 roku. Ve srovnání se státy Evropské unie se naši muži dožijí o 2,1 roku méně a ženy o 1,9 roku méně, než průměrný občan EU. Na druhou stranu Česko se může chlubit velice nízkou kojeneckou úmrtností – patříme mezi deset zemí s nejnižší úrovní kojenecké úmrtnosti na světě.
Zdroj: www.uzis.cz
Přidat nový komentář