Vitiligo

Vitiligo je kožní choroba projevující se výpadky pigmentu. Dochází zde v důsledku především imunologických odchylek k ochromení tvorby pigmentu, později až k zániku buněk tvořících pigment. Výsledkem jsou mléčně bílá ložiska na kůži a ve kštici svazečky bílých vlasů. Vzhledem k imunologickému podkladu nelze vitiligo zcela vyléčit, ale na rozdíl od nedávných dob, kdy se choroba brala jako kosmetická vada, již existují možnosti jak pigmentaci stimulovat.

• Jaká je příčina
• Jaké jsou příznaky
• První pomoc
• U lékaře
• Co neovlivníte
• Co můžete sami
• Máte riziko vzniku onemocnění?
• Časté otázky
• Otestujte se

Lidská oběť bohům

Vitiligo je choroba stará jako lidstvo samo. Zmínky o něm se nacházejí již ve starověkých a později arabských a indických textech. Zvláště u pigmentovaných ras bylo toto onemocnění doslova diskriminující. Například v Indii měla tato choroba pro člověka až hrozivé následky. Býval vyloučen ze společnosti jako postižený a nezřídka posloužil ještě v 70. letech minulého století jako lidská oběť bohům. Vitiligo se také často zaměňovalo s leprou. Jedná se také o naprosto odlišnou chorobu od albinismu.

Název vitiligo pochází z latiny (vitium = vada, vitelis = bílý). Vitiligo není infekční. Není tedy přenosné ani alergické. Je to kožní choroba projevující se výpadky pigmentu (kožního barviva melaninu). Dochází zprvu k ochromení tvorby melaninu a později až zániku buněk tvořících pigment - melanocytů. Výsledkem jsou mléčně bílá ložiska na kůži a ve kštici svazečky bílých vlasů (tzv. poliosa). Někdy se tvoří depigmentace i okolo mateřských znamének (tzv. Suttonovy névy).

Vitiligo není vzácné. Trpí na něj asi 1 až 4 % obyvatelstva. Může sice vzniknout v jakémkoliv věku, ale nejčastěji to bývá v mládí. U 50 % se objevuje do 20. roku. Vyskytuje se u všech ras, stejně často u žen i mužů.

Jaká je příčina

Přesná příčina není dosud jednoznačně objasněna.

Autoimunita: Váš imunitní systém vytváří protilátky proti vlastním pigmentotvorným buňkám. Je to obdobné jako u infekce, kdy tvoří protilátky proti cizorodým baktériím. Protilátky a bílé krvinky napadají pigmentovou buňku, ochromí ji a později i zničí, a s ní zaniká i pigmentace. Současně s vitiligem se často vyskytují také jiné autoimunitní choroby (především nemoci štítné žlázy, dále pak cukrovka, revmatoidní artritida, chudokrevnost aj.).

Autodestrukce: Jiná teorie vysvětluje vznik vitiliga nedostatkem biochemických ochranných mechanismů pigmentových buněk. Při tvorbě kožního pigmentu (melanin) vzniká v této buňce totiž řada škodlivých metabolických látek (peroxid vodíku, oxid dusnatý, kyslíkové radikály aj.). Ty jsou za normálních okolností pomocí vlastních enzymů neutralizovány a zneškodněny. U vitiliga tato ochrana chybí nebo je neúčinná. Výsledkem je poškození pigmentotvorné buňky.

Svou roli hraje i dědičnost. Až 40 % pacientů má někoho v příbuzenstvu s těmito pigmentovými problémy.  

Dále zde působí nervové vlivy. Tvorba kožního pigmentu je ovlivňována z mozku přes nervové hormony a přes systém žláz s vnitřní sekrecí.

Vzniku vitiliga často předchází tzv. provokační faktory. Nejsou vlastní příčinou vitiliga, ale "probudí" ho takříkajíc ze spícího stádia. Mezi nejčastější patří stres, operace, úrazy a poranění, spálení na sluníčku, infekce, těhotenství a hormonální vlivy a vnitřní choroby. Někdy se však vitiligo objeví bez zjistitelného vyvolávajícího momentu.

Jaké jsou příznaky

Mléčně bílé (depigmentované) skvrny se mohou vyskytnout kdekoliv na kůži. Depigmentace může mít i různé barevné odstíny, zvláště v okrajích ložisek (bílá, béžová, rezavá, hnědá). Skvrnky jsou oválné a mohou splývat v mapovitá ložiska, jsou ostře ohraničené, nešupí se, nesvědí ani nebolí. U bělochů se obvykle zjistí v létě, kdy kontrastují s okolní opálenou kůží. Protože v ložiskách chybí pigment, snadněji se na sluníčku spálí.

Pokud se objeví jedno či malý počet ložisek, jedná se o vitiligo fokální. Vyskytují-li se skvrny na polovině těla, jakoby v průběhu nervových úseků, označuje se vitiligo jako segmentální. A je-li rozšířené na velké plochy a různé části těla, je to vitiligo generalizované. Obrovské nebo kompletní postižení se nazývá vitiligo univerzální.

Nejčastěji bývají postiženy oblasti obličeje, okolo očí a úst, na končetinách na prstech a okolo kloubů, v tříslech a na genitálu - vitiligo vulgární (obecné). A také existuje vitiligo smíšené, kde se výše uvedené typy vitiliga kombinují.

Světlé či bílé skvrny na kůži mohou být i jiného původu (po zánětu, po poranění, popálení, u ekzémů, lupénky, plísní, albinismu a jiných chorob). Takže nepropadejte hned obavám a raději navštivte odborného kožního lékaře.

První pomoc

Jedná-li se skutečně o vitiligo, můžete sami začít s podpůrnou léčbou. Léky ve formě gelu, který obsahuje výše zmíněné potřebné enzymy, snižují množství peroxidu vodíku a dalších látek. Gel (Vitix, Vitiskin) upravuje přirozené poměry v kůži a brzdí proces zániku pigmentových buněk, je volně prodejný v lékárnách. Aplikuje se 2x denně na teplou kůži a pak je třeba kůži vystavit slunění. Tedy se tato samoléčba hodí nejlépe na léto. Je vhodná pro osoby, které slunění snáší. Dobu, kterou Vaše kůže snese, je třeba si individuálně vytipovat. Logicky se po tuto dobu nepoužívají ochranné krémy s filtry proti UV záření, protože by mařily stimulační účinek UV záření na pigmentaci. Ochranné krémy se používají jen v případech, kdy „se neléčíte“, ale očekáváte delší pobyt na slunci a chcete předejít spálení. Tehdy je na místě obvyklá ochrana jako u osob stejného fototypu bez vitiliga. Pokud se Vám tento postup zdá komplikovaný, raději se do něj nepouštějte, resp. nechte si ho podrobně pro Váš konkrétní případ popsat dermatologem. Gel uchovávejte mimo ledničku, chlad ho poškozuje.

Pokud slunění nesnášíte a spalujete se do červena s puchýři, nepřipadá tato samoléčba v úvahu. Používejte krémy s ochranným faktorem proti ultrafialovému záření (UV). Minimálně s faktorem SPF 20. Chraňte svou kůži též oděvem, klobouky, vyhýbejte se přímému pobytu na slunci, zejména v období mezi 11. a 14. hodinou.

Ke kosmetickému krytí můžete použít vhodný makeup nebo samoopalovací krémy.

Mikropigmentace ložisek pomocí tetování je poněkud riskantní, neboť se nemusí přesně zdařit barevný tón, zabarvení je nevratné a vitiligo se může tímto zákrokem i aktivovat.

U lékaře

Ne každá bílá skvrna na kůži je vitiligo. Proto se ke stanovení přesné diagnózy a odlišení jiných chorob vypravte za odborným kožním lékařem - dermatologem. Není-li nález jasný, pak lze provést mikroskopické vyšetření vzorku kůže. Nebo Vás může lékař odeslat ke konzultaci na kožní kliniku. Někdy se provádí laboratorní vyšetření, zejména na štítnou žlázu, jaterní testy, krevní cukr a krevní obraz k odhalení možných souběžných chorob.

Donedávna se vitiligo označovalo jako kosmetické onemocnění a pacientům se doporučovalo, aby se s tímto stavem smířili. Výzkum naštěstí pokročil, a tak jsou k dispozici určité léčebné možnosti. Je třeba si ale uvědomit, že pravděpodobná příčina tkví ve Vašem vlastním imunitním systému. Proto není vitiligo vyléčitelné definitivně. Z bezpečnostních důvodů se zásadně neléčí vitiligo v oblasti genitálu a z praktických důvodů také vitiligo generalizované a univerzální.
Lékař Vám léčbu stanoví individuálně podle typu vitiliga, místa a rozsahu postižení a také podle fototypu kůže (reakce kůže na ultrafialové světlo). Dozvíte se informace o chorobě, léčbě, prevenci, dostanete se Vám vysvětlení, jak léky používat, na které části těla, jak často. Lékař Vás upozorní na nežádoucí účinky a jejich předcházení. A pokud Vám něco není jasné, cíleně se ho zeptejte.

V současnosti se odborníci shodují, že z různých uváděných metod jsou pro léčbu vitiliga nejúčinnější pouze tři.
•    Zevní léčba - Léky, kortikoidy, ve formě krémů či mastí se používají pro léčbu vulgárního (obecného) vitiliga. Jsou to léky odvozené od hormonu kůry nadledvin a tlumí nežádoucí imunitní reakce. Při jejich používání se proto řiďte přesně dle pokynů lékaře. Nově, zejména na oblasti obličeje pak lokální imunomodulátory, zejm. takrolimus v masti.
•    Světloléčba (fototerapie) - Využívá se 311 nm UVB záření, tedy spektrum ultrafialového záření o vlnové délce 311 nm, protože je nejúčinnější. Po lékařském vyšetření a posouzení (ne všechny typy vitiliga jsou pro tuto léčbu vhodné a snáší ji) lze do příslušně přístrojově vybaveného zdravotnického zařízení docházet na světloléčbu. Předpokladem je samozřejmě dermatolog, který je v této problematice zkušený a vzdělává se v ní, protože odborné informace o vitiligu se díky výzkumům rychle mění. Léčba je dlouhodobá, dochází se 2 - 3x týdně a provádí se minimálně po 3 měsíce (kdy by se mělo posoudit, zda pokračovat či ne), nejlépe po 6 měsíců. Pokud se repigmentace neobjeví ani do 6 měsíců, nemá smysl pokračovat.
•    Též lze použít o něco starší typ světloléčby PUVA, kdy se před ozářením UVAspektrem používají ke zvýšení citlivosti masti či tablety se sensibilizátorem. Léčbu můžete absolvovat docházením do stacionáře (denní centrum, sanatorium) nebo nemocnice. Je to léčba dlouhodobá. Někdy se světloléčba doplňuje o koupele = balneofototerapie, protože hydratovanou kůži UV záření lépe proniká.
•    Autotransplantace - Do ložisek vitiliga lze mikrochirurgicky přenést pigmentové buňky z jiných, nepostižených částí Vašeho těla. Je to však metoda náročná odborně a především finančně a provádí se v ČR zcela ojediněle.

Vás lékař Vám může doporučit i podpůrné celkové léky. Jedná se tablety s antioxidanty, které mohou příznivě zasahovat do výše uvedených odchylných dějů v metabolismu pigmentových buněk.

Při velkém rozsahu, kde nemá smysl se pokoušet o pigmentaci, se v zahraničí provádí kompletní depigmentace. Je to vlastně vybělení zbývající pigmentované kůže krémem s hydrochinonem nebo rubínovým laserem. Proces depigmentace trvá asi 1 rok a ztráta pigmentu je nevratná. Doživotně je pak třeba se chránit před ultrafialovým světlem.

Vitiligo je kosmeticky rušivé, psychicky sužující a může tak mít psychosociální dopady v každodenním životě (práce, volný čas, partnerské vztahy). Je- li to Váš případ, neostýchejte se a vyhledejte pomoc psychologa (psychoterapie), který se zaměřuje na dermatologii.

A co je důležité? Je to dlouhodobá léčba vyžadující důslednost a pečlivost. Neexistují hlediska, podle kterých by se dalo napřed předpovědět, zda na léčbu budete reagovat příznivě či ne. To se ukáže až při léčbě samotné. Proto je důležitá vzájemná spolupráce mezi Vámi a lékařem. Nebuďte skeptičtí, ale ani si nedělejte falešně naděje. Pozitivní je, že správně prováděná léčba vitiliga není komplikovaná a ani zdravotně riskantní.

Co neovlivníte

Průběh a rozsah je individuální, liší se u každého jedince. Nelze ho odhadnout či předpovědět. Spontánní zhojení, tedy zpigmentování bílých ložisek do původní barvy, je vzácné. Neléčené onemocnění se spíše pomalu šíří. U těžkých případů může dojít i k rychlé a kompletní ztrátě pigmentu.

Výsledek léčby - reakce na léčbu je také individuální. Nicméně je známo, že celkem dobře pigmentuje obličej a trup a nejhůře genitál a hřbety rukou a nohou.

Co můžete sami

Pečujte o kůži, udržujte kůži dobře hydratovanou a vláčnou.

Věnujte se práci, sportu a koníčkům. Volte takové, aby nedocházelo ke zraňování kůže. Jinak se vitiligo aktivuje! Obdobně noste oblečení bavlněné, hladké, volné a pohodlnou obuv. V práci i volném čase používejte ochranné pomůcky.

Nevystavujte se slunečním paprskům. Nejedná-li se o léčebný záměr, je vhodné nepigmentovanou kůži před vlivy ultrafialového záření chránit. Jednak jako prevenci spálení a pozdních následků (stárnutí kůže, rakovina), ale i kvůli kosmeticky rušivému výsledku, kdy se po opálení ještě více zvýrazní rozdíl mezi nepigmentovanými ložisky a normální pigmentovanou kůží. Týká se to hlavně obličeje a rukou. Lze použít korekční kosmetiku – tónovací krémy a makeupy, ev samoopalovací krémy.

Psychika. Je dobře známo, že stres a nevyrovnaná životospráva může provokovat vznik nových ložisek. Snažte se dodržovat zdravý a vyrovnaný životní styl, zejména vyváženou stravu, pravidelný pohyb, dostatek spánku a vyhýbání se stresu.

Máte riziko vzniku onemocnění?

Není-li v rodině nikdo postižen, riziko se pohybuje okolo 1 - 4 %. Při postižení sourozenců či rodičů je riziko sice větší, ale nelze ho přesně číselně stanovit. Ale ani v těchto případech se vitiligo nemusí objevit. Záleží totiž na kombinaci dědičnosti, působení provokačních faktorů a individuální reakci.

Časté otázky

Jsou nějaké vitamíny nebo minerály vhodné u vitiliga?
Ano, mají však účinky jen obecně podpůrně. Jedná se o tzv. antioxidanty. Z vitamínů se doporučují především kyselina listová, dále beta karoten, vitamín B12, a koenzym Q10. Z minerálů to jsou především selen a zinek.

Postihuje vitiligo i jiné orgány než kůži?
Přímo ne. Většina pacientů s vitiligem se těší dobrému celkovému zdravotnímu stavu. Současně s vitiligem však mohou probíhat i jiné autoimunitní choroby - choroby štítné žlázy, nadledvin, cukrovka, myastenie, jaterní choroby, lupénka a jiné.

Je vitiligo vyléčitelné?
Vitiligo je až v 70 % případů léčitelné. Pomocí léků a léčebných metod ho lze léčit. Jelikož však není dosud zcela vyléčitelné, nelze zabránit vzniku nových ložisek do budoucna. Hlavním cílem je dostat chorobu pod kontrolu. V praxi to znamená dosáhnout možné repigmentace ložisek a případně jejich stabilizace.

Pomohlo by mi na vitiligo ozařování v soláriu?
Slunění samo je na repigmentaci u vitiliga obvykle málo účinné. V kombinaci s léčebnými enzymatickými gely ale může být účinné. Opalovací solária vyzařují také UVA záření jako slunce. Jedná se však o přístroje mimo zdravotnická zařízení, kde nejsou sledované dávky záření. Má to tedy svá dlouhodobá rizika.

Na Kubě se prý používá k léčbě vitiliga lék melagenina?
Není to lék, ale extrakt z placenty. Bohužel je jeho účinnost velmi sporná a nikdy nebyla objektivně prokázána. Navíc je to léčba finančně velmi náročná.