Lupénka - Psoriáza

Lupénka je chronická zánětlivá kožní choroba, kde na podkladě vrozeného sklonu k imunitním a kožním odchylkám dochází po působení provokačních faktorů ke vzniku zánětu a zrychlenému růstu kůže. Nelze ji vyléčit definitivně, neboť sklon k chorobě je vrozený, avšak prevencí a pravidelnou léčbou ji lze stabilizovat a v řadě případů i dlouhodobě zahojit.

• Jaká je příčina
• Jaké jsou příznaky
• První pomoc
• U lékaře
• Co neovlivníte
• Co můžete sami
• Máte riziko vzniku onemocnění?
• Časté otázky
• Test

Základní informace

Lupénka není nějakou novou civilizační stresovou chorobou, protože jsou o ní zmínky již ze starověkých civilizací, v egyptských papyrech. Název psoriáza pochází z řečtiny (psora = svědění, šupina). Lupénka je velmi častá, ve střední Evropě na ni trpí minimálně 2 – 3 % obyvatelstva.

Lupénka není v žádném případě přenosné, infekční či alergické onemocnění. Je to chronická zánětlivá kožní choroba. Vzniká na základě dědičného sklonu k odchylkám imunitního systému a kůže. Existuje hypotéza, že tato odchylka byla v prehistorii lidstva pro jedince výhodná, neboť mu zajišťovala rychlejší reakci a lepší odolnost vůči infekcím a epidemiím. V současnosti, v éře lepší hygieny a antibiotik, se však tato pohotovost nespecifické imunity stává nevýhodnou, neboť vede k vyšší pohotovosti k zánětu. Jedná se o výlučně lidskou chorobu - nevyskytuje se totiž u žádného zvířete, což ztěžuje výzkum choroby i nových léků.

Může vzniknout v jakémkoliv věku, ale nejčastěji v dospělosti, a to převážně ve dvou obdobích – okolo puberty a okolo 40. - 50. roku věku. Na rozdíl od minulého století, kdy převažovali muži, se nyní vyskytuje u žen i u mužů přibližně stejně často.

Jaká je příčina

Příčinu dosud jednoznačně neznáme - v současnosti se považuje za tzv. autoimunitní chorobu. O co jde - Vaše vlastní bílé krvinky, tzv. T-lymfocyty se z důvodů dědičnosti a působením faktorů zevního a vnitřního prostředí aktivují. Vytvoří se kožní zánět, kožní buňky se zmnoží, rychleji rostou a nedokonale rohovějí. Normální kožní buňka totiž vyzraje a na povrch kůže se dostane za cca 28 dnů, zatímco u psoriázy je to již za 4 dny, tedy 7x rychleji.

Dědičnost se dá zjistit, ale jen u 30 % pacientů je psoriázou postižen někdo z příbuzných. Nedědí se totiž choroba, ale sklon k chorobě. Tudíž nemusíte mít nikoho v příbuzenstvu zjevně postiženého. K viditelnému propuknutí choroby dojde tehdy, když na Vás budou působit tzv. provokační, vyvolávající faktory.

Jsou to vlivy, které nejsou vlastní příčinou choroby. Psoriázu však vyvolávají, zhoršují či jsou důvodem, proč se Vám i při správné léčbě lupénka nehojí. Mezi nejčastější patří stres, resp. psychosociální vlivy, infekce (hlavně dýchacích cest), poranění (fyzikální a chemické vlivy) a některé léky. Dále jsou to vlivy klimatu (zhoršení v období podzim, jaro a zlepšení v létě), životospráva, vnitřní choroby, hormonální vlivy, a jiné zánětlivé kožní choroby.

Jaké jsou příznaky

Psoriáza má různé podoby. Jak ji poznáte? Nejčastější je forma ložisková - jsou to červená, ohraničená, šupící se ložiska ve kštici (hlavě), na loktech, kolenou, křížové krajině zad. Jsou to totiž místa, která jsou na kůži nejvíce mechanicky zatěžována, což je pro vznik lupénky typické (např. po říznutí, škrábnutí, spálení, v jizvě, atp.). Protože je zprostředkována bílými krvinkami, může se objevit kdekoliv - včetně nehtů, obličeje, uší, genitálu, dlaní a chodidel.

Další formy jsou : kapkovitá, inverzní, pustulózní, erytrodermická a kloubní.

Kapkovitá (gutátní) lupénka vzniká hlavně u dětí a mladistvých a má malé projevy, někdy přirovnávané k dešťovým kapkám či slzám. Inverzní psoriáza (tedy obrácená oproti typické formě) vzniká v podpaží, na krku, pod prsy, v pupíku, tříslech, v oblasti přirození a konečníku. Jsou to silně červená suchá či mokvavá ložiska v kožních záhybech a místech vlhké zapářky, proto nemívají na povrchu, jinak typické, šupiny.

Pustulózní psoriáza je zcela odlišná od předchozích. Jedná se o puchýřky (=pustuly) na dlaních či ploskách. Při postižení celého těla bývá provázena horečkou a zimnicí. Jedná se o těžký stav vyžadující hospitalizaci. Generalizovaná a erytrodermická forma je rozšířená po celém těle, obvykle bolí a svědí. Současně bývají teploty, zimomřivost, dehydratace, ztráty bílkovin, otoky. Jedná se o nejzávažnější formu vyžadující hospitalizaci.

Asi v 10-30 % se může objevit postižení kloubů, páteře či měkkých tkání, označované jako psoriatická artropatie; má podobné příznaky jako revmatoidní artritida (lidově revma). Kloubní psoriáza je zánět, postihující hlavně malé klouby na nohou a rukou. Prsty jsou oteklé, bolestivé, hlavně po ránu ztuhlé. Může postihovat ale i velké klouby (rameno, koleno), páteř či měkké tkáně (šlachy, úpony svalů). Léčbu řídí revmatolog.

Dalšími chorobami, které častěji provází psoriázu, tzv. „komorbidity“ se ukazují být jiné imunologicky zprostředkované choroby, známa je Crohnova choroba čili ulcerózní kolitida postihující trávicí trakt, z nervových chorob pak i deprese a pravděpodobně i roztroušená skleróza. Díky intenzivnímu výzkum se zjistilo, že pacienti s psoriázou, zejména těžkou, mají také častější výskyt interních chorob sdružovaných pod název metabolický syndrom (vysoký krevní tlak, cukrovka, poruchy metabolismu tuků, jaterní steatohepatitida, dna). Mezi pacienty s psoriázou je také výrazně vyšší procento obézních a kuřáků než u ostatních lidí. To vše představuje rizikové faktory pro aterosklerózu a onemocnění srdce a cév jako jsou např. infarkt, mrtvice, bércové vředy arteriálního původu – tedy choroby zkracující dobu života! Tyto choroby mohou průběh psoriázy zhoršovat. Ale i naopak se zdá, že těžká nedostatečně zvládaná psoriáza může přes systémový zánět výše uvedené choroby zhoršovat. Čili pro zdárné zvládání psoriázy je nutná dostatečná prevence a léčba jak psoriázy, tak i přidružených chorob. Po nich je také třeba ve spolupráci s praktickým lékařem cíleně pátrat.

První pomoc

Než se dopracujete k lékaři, můžete už začít s podpůrnou léčbou. Prospěšné a oblíbené jsou léčebné koupele a promazávací masti - přinesou Vám úlevu od svědění, sníží nánosy šupin, ale málokdy jsou dostatečně silné, aby samotné vedly ke zhojení psoriázy. Proto se nazývají podpůrná léčba. Jsou volně prodejné v lékárnách.

K promazávání se hodí tzv. emoliencia - jsou to tělová mléka, krémy, masti a koupelové oleje, jejichž smyslem je kůži změkčovat, hydratovat, promašťovat a také chránit. Některé mají i přísady odlupující šupiny a tvrdou kůži, tzv. keratolytika. O hydrataci kůže pečujte také udržováním optimální vlhkosti vzduchu doma i v práci a dbejte i na příjem dostatečného množství tekutin, pitný režim.

Z léčebných přísad do koupele se u psoriázy používají pšeničné otruby, výtažky z ovsa, soli Mrtvého moře či jiné mořské soli, oleje, ichthamol či byliny. Při současném kloubním postižení mají smysl i koupele sirné. Bez odborné porady raději zvolte koupele olejové, které jsou univerzální.

K mytí kůže v období klidu se doporučují jemná tekutá mýdla (syndety), v období postižení kůže mycí a koupelová emoliencia. Jedná se o speciální olejové přípravky, které Vaši kůži nejen umyjí, ale i promastí a zklidní.

U lékaře

Ne každá vyrážka na kůži, která se šupí, je psoriáza. Proto se ke stanovení přesné diagnózy vypravte za odborným kožním lékařem - dermatologem. Pokud by nález nebyl jednoznačný, lze provést mikroskopické vyšetření vzorku kůže (histopatologické). Speciální laboratorní vyšetření typu krevních testů jako u vnitřních chorob, bohužel, pro lupénku neexistuje.

Lékař Vám léčbu stanoví individuálně - dle konkrétního stavu kůže. Dozvíte se informace o chorobě, léčbě, prevenci, dostanete instruktáž, který lék, na které partie, v jaké fázi, jak často, s čím lze kombinovat, s čím ne, budete upozorněni na nežádoucí účinky. A pokud ne, cíleně se lékaře zeptejte. Smyslem je naučit se s lupénkou zacházet a zvládat ji.

K léčbě můžete dle typu použitých léčiv dostat léky zevní = krémy, masti, mléka, roztoky, gely, nebo Vás lékař může poslat na ozařování = světloléčba především ultrafialovým světlem a nebo předepsat léky vnitřní = podávané ústy či injekčně.

Na začátek léčby Vám lékař pravděpodobně předepíše standardní zevní léky - místní kortikoidy. Jsou to léky odvozené od hormonu kůry nadledvin se silnými protizánětlivými účinky. Proto jsou vhodné zejména v akutních fázích. Mají i nežádoucí účinky, a proto se kombinují s dlouhodobě bezpečnějšími léky odvozenými od vitamínu D. Nebo se kombinují s cignolínem či dehty - ty však barví a mohou i dráždit, takže se používají hlavně v nemocnicích či stacionářích.

Světloléčba v současnosti využívá UVB spektrum ultrafialového záření, protože je nejúčinnější, na nejtěžší případy pak UVA spektrum ve formě tzv. fotochemoterapie PUVA. Lze je absolvovat buď ambulantně docházením do stacionáře (denní centrum, sanatorium) nebo při hospitalizaci v nemocnici či v lázních. Docházet můžete 3 - 5x týdně, to záleží na Vašem stavu a také na Vašich časových možnostech. A na druhé straně na vybavení, možnostech a vstřícnosti onoho pracoviště. Průměrně je ke zlepšení či zhojení zapotřebí 20 - 30 sezení, tedy obvykle 2 - 3 měsíce.

Jako celkové léky jsou v ČR povoleny tyto: acitretin, cyklosporin A a metotrexat. Mají ale i nežádoucí účinky, a proto se podávají jen u vysloveně těžkých případů, resp. tam, kde správně zvolená a pečlivě prováděna zevní léčba či světloléčba nevedou k dostatečnému efektu. Před zahájením Vám provedou laboratorní testy, zda tyto léky můžete užívat. Laboratorní kontroly se provádí v pravidelných intervalech i v průběhu léčby. Vést celkovou léčbu je pro lékaře náročné - odborně, časově i finančně, je třeba pátrat po nežádoucích a vedlejších účincích a řešit je atp. Ve vlastní zájmu tedy musíte docházet na pravidelné kontroly a řídit se pokyny lékaře. U jiných lékařů vždy hlaste, že tyto léky užíváte.

Zcela novou skupinou léčiv u lupénky jsou tzv. biologika: adalimumab, etanercept, infliximab a ustekinumab. Jsou to léky, vyráběné biotechnologickými metodami a odvozené od tělu vlastních bílkovin. Tyto léky cíleněji zasahují do imunologických procesů u psoriázy, které se díky intenzivnímu výzkumu stále více odhalují. Jsou lépe snášeny a jsou bezpečnější než léky stávající. Nicméně patří do skupiny imunosupresiv, tedy potenciální rizika zejména infekcí či nádorů zde existují. Podávají se pouze injekčně - některé podkožně, některé nitrožilně formou infúze. Dle současných pravidel lze tyto léky předepsat u pacientů s těžkou ložiskovou psoriázou, kde minimálně dva druhy stávající celkové léčby nejsou účinné nebo nejsou snášené či kde jsou přímo kontraindikované. Předepisování a obecně léčba biologiky jsou soustředěny do tzv. center, která jsou na většině kožních klinik či oddělení fakultních či krajských nemocnic.

A co je důležité? Ať se Vám to líbí či ne, je to pravidelnost a pečlivost léčby a samozřejmě prevence, vyžadující někdy dost radikální zásahy do Vašeho životního stylu. Samozřejmě je důležitá vzájemná spolupráce a důvěra mezi pacientem a lékařem. Tak lze dosáhnout solidních léčebných výsledků.

Co neovlivníte

Průběh - je individuální, liší se u každého jedince. Závisí na vnitřním sklonu a možnosti vyloučit či omezit provokační faktory. Střídají se období klidu s obdobími vzplanutí choroby.

Vznik kloubní psoriázy – bohužel nebyl dosud zjištěn žádný laboratorní příznak, znamení či test, na základě kterého by se u psoriatiků dalo odhadnout riziko vzniku kloubního postižení. V poslední době se ukazuje, že osoby s postižením nehtů a kštice určité vyšší riziko mají. Speciální prevence neexistuje, ale včasné odhalení (tedy cílené pátrání po příznacích psoriatické artropatie) a léčba mají velký význam, protože zabraňují závažným komplikacím do budoucna.

Co můžete sami

Péče o kůži - udržujte kůži dobře hydratovanou a vláčnou, zmírníte tím svědění i šupení. Neškrábejte kůži a nesnažte se šupiny násilně odstraňovat, tím se psoriáza aktivuje !

Dieta- kromě alkoholu a kouření neexistují jednoznačné důkazy o škodlivosti určitých potravin vzhledem k psoriáze. Většina doporučení se kryje se zásadami zdravé racionální výživy, eventuelně pokud chcete zkusit přísnější doporučení - tak jako u jaterní diety. Ti, co mají přidružená onemocnění (viz výše), tak logicky musí dodržovat příslušná dietní opatření – zlepší tím svůj celkový zdravotní stav a i nepřímo průběh lupénky. To se týká i obezity, kde je redukce hmotnosti velmi žádoucí a prospěšná.

Povolání, sport, a koníčky - volte takové, aby nedocházelo ke zraňování kůže.

Obdobně noste oblečení bavlněné, hladké, volné a pohodlnou obuv, ochranné pomůcky.

Psychika – je dobře známo, že pacienti s pozitivním přístupem mívají i lepší léčebné výsledky. Snažte se dodržovat zdravý, vyrovnaný životní styl, zejména vyváženou stravu, střídmost v alkoholu, pravidelný pohyb a dostatek spánku a vyhýbání se stresu.

Prevence spočívá obecně ve vyloučení či alespoň omezení provokačních faktorů.

Máte riziko vzniku onemocnění?

Není-li v rodině nikdo postižen, riziko je přibližně 2 – 3 %. Při postižení 1 sourozence je riziko 20%, při postižení 1 rodiče asi 30%, při postižení obou rodičů pak 70%. Ale ani u takto vysokého rizika se psoriáza nemusí objevit. Záleží totiž na kombinaci zděděného sklonu a působení provokačních faktorů – pak se teprve choroba zjevně projeví.

Časté otázky

Není psoriáza nějaká alergie na léky, když se objevuje po antibiotikách při angíně?
Objevení se psoriázy při infekcích horních cest dýchacích je velmi časté. Obvykle bývá spouštěcím momentem psoriázy infekce, pro kterou se antibiotikum nasazuje, a ne samotný lék. V ojedinělých případech, pokud má pacient skutečně alergickou reakci na nějaký lék, může tato reakce zapůsobit jako provokační faktor.

Jak se liší lupy od lupénky ve vlasech?
Při jediném výskytu psoriázy pouze ve kštici se obtížně odlišuje seboroická dermatitida, lidově „lupy“. Lupénka mívá obvykle šupiny větší, pevně lpějící, úpornější.

Jak se pozná postižení nehtů lupénkou od plísně?
U lupénky bývají nehty dolíčkované, jakoby popíchané špendlíkem, mají žlutavé či hnědavé „olejové“skvrny, rohovinové bělavé nánosy pod nehty či se odlamují nebo odlučují. Při postižení nehtů bez postižení kůže je třeba zvažovat plísňová onemocnění nehtu či poruchy výživy nehtu, poranění atp. Odlišení od plísní se provádí mykologickým vyšetřením.

Postihuje psoriáza i jiné orgány než kůži?
Přímé postižení jiných struktur a orgánů lupénkou odborníci odmítají. Díky řadě podobných imunologických dějů se ale současně s lupénkou mohou objevit i jiné imunologicky zprotředkované choroby (psoriatická artropatie, Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, roztroušená skleróza). Řada pacientů, zejm. s těžší psoriázou, má některé z chorob metabolického syndromu (cukrovka, vysoký krevní tlak, steatohepatitida a dyslipidemie s laboratorně zvýšenýámi jaterními testy a hodnotami krevních tuků). Častěji bývá pozorována obezita, kuřáctví a alkoholismus. Tito lidé mají riziko kratší doby života v důsledku aterosklerotického onemocnění srdce a cév (infarkty, mrtvice). Proto se preventivní opatření rozhodně vyplatí (www.metabolickysyndrom-klub.cz).

Je psoriáza vyléčitelná?
Psoriáza je choroba léčitelná, tedy pomocí léků ji lze léčit - hojit již vzniklou lupénku. Jelikož však psoriáza není dosud vyléčitelná, nelze zabránit výsevu nových ložisek do budoucna, je hlavním cílem léčby dostat chorobu pod kontrolu. Což v praxi znamená dosáhnout zhojení stávajících projevů, případně jejich stabilizace.

Mají smysl u lupénky ve vlasech nějaké šampony?
Ano, léčebný šampon se obvykle používá 2 - 3 x týdně, a to pěšinkovým způsobem, podobně jako při barvení vlasů. Začíná se např. od levé strany hlavy a postupně se do vzniklých pěšinek nanáší léčivý šampon až k druhé straně. Nechá se 15 - 20 minut působit, aby se mohly uplatnit jeho léčebné účinky. Klasické medicinální šampony jsou dehtové či ichthamolové. K prostřídání jsou vhodné léčebné šampony nedehtové - jako při léčbě lupů.

Pomohlo by mi s lupénkou solárium?
Slunění sice u většiny psoriatiků pomáhá, ale to není identické se soláriem. Opalovací solária vyzařují UVA záření nízké intenzity, které je na psoriázu málo účinné. Navíc se jedná o přístroje mimo zdravotnická zařízení, kde nejsou sledované dávky záření, a mají tedy i svá rizika.

Jsou nějaké vitamíny nebo minerály vhodné při lupénce?
V zásadě ano, mají však účinky jen obecně podpůrně hojivé. Z minerálů pro vnitřní užití to jsou především hořčík, vápník, zinek. Z vitamínů jsou prospěšné, podobně jako u jaterních chorob, nikotinamid, B1, B2, B5, B6 a kyselina listová. Z potravinových doplňků to jsou rybí tuk, resp. 3- nebo 6-omega mastné kyseliny. Dále pak fosfolipidy, např. lecitin, nebo preparáty obsahující ostropestřec mariánský.

Test

Je lupénka přenosná, infekční?
Na co si dát pozor?
Má smysl dieta?