Nezvladatelné bolesti po operaci, při srdečním onemocnění, ale i třesy pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo potíže epileptiků – to jsou důvody, proč lékaři začnou uvažovat o tom, že použijí neurostimulační léčbu.
Hluboká mozková stimulace
Využívá se zejména k léčbě pacientů, kteří trpí extrapyramidovými poruchami pohybu – tedy třesem, křečemi, ztuhlostí, mimovolnými pohyby. Patří k nim nemocní trpící Parkinsonovou chorobou či různými formami třesu a dystonií - to znamená abnormálními kontrakcemi určitého svalu nebo skupiny svalů, které způsobují mimovolné pohyby nebo abnormální polohu určité části těla.
Léčebné elektrody se zavádějí pacientovi do přesně určené části mozku. Elektrody jsou spojeny kabelem s neurostimulátorem implantovaným nejčastěji do podkožní kapsy na hrudníku pod klíční kostí, který generuje elektrické pulzy. Tyto pulzy odstraňují nebo zmírňují příznaky choroby, vyvolávají v mozku léčebné účinky, tj. snižují intenzitu a četnost mimovolných pohybů včetně třesu, snižují ztuhlost a zlepšují pohyblivost nemocných. Třes ustupuje už několik desítek sekund po začátku neurostimulace, ztuhlost u nemocných Parkinsonovou chorobou povolí v řádu minut, uvolnění dystonických pohybů a dystonického držení trupu a končetin trvá delší dobu, až několik týdnů či měsíců.
Stimulátor vydrží nepřetržitě pracovat čtyři až šest let v závislosti na množství odebrané elektrické energie. Nyní se objevily i dobíjitelné stimulátory s garantovanou dobou životnosti devět až deset let.
Cena nejčastějšího typu stimulace je zhruba jeden milion korun. Je v ní zahrnut především implantovaný materiál, méně než pět procent ceny představuje práce kvalifikovaného neurochirurgického týmu. „Ze zkušenosti víme, že tato metoda dokáže zmírnit určité příznaky choroby, i když nemoc nevyléčí. Stále ale trvá diskuze o tom, jak chronická stimulace u těchto nemocných přesně funguje,“ říká dr. Urgošík, který byl jako člen tříčlenného týmu oceněn ministrem zdravotnictví za výzkum neurostimulační léčby extrapyramidových chorob.
Hlubokou mozkovou stimulací začali lékaři v Nemocnici Na Homolce provádět v roce 1998, od té doby ji zde podstoupilo zhruba 150 nemocných. Jejich léčba probíhá v nejužší spolupráci s Neurologickou klinikou 1.LF UK VFN v Praze, s níž tvoří Centrum pro léčbu exrapyramidových poruch pohybu.
Přidat nový komentář